Na Petříně, tam to žije!

Z hmyzí říše je určitě nejnápadnějším náš největší brouk a hmyzí symbol Petřína, roháč obecný.
S tímto broučím obrem se můžete na Petříně setkat za teplých letních podvečerů v červnu a červenci.
Kvůli jeho výskytu je Petřín dokonce zařazen mezi tzv. evropsky významné lokality! Pokud budete mít
štěstí, můžete na Petříně natrefit i na další velké brouky, např. roháčka kozlíka, tesaříka pilunu nebo
některého z větších druhů střevlíků. Opravdovými broučími klenoty jsou poměrně hojní zlatohlávci.
V Kinského zahradě byl před několika lety zjištěn dokonce i krasec třešňový, skutečný létající
drahokam. Žije zde i několik druhů denních motýlů. Kromě běžnějších bělásků můžete od jara do
konce léta pozorovat i oba naše druhy otakárků – otakárka ovocného a fenyklového.
Díky několika jezírkám na Petříně žije a rozmnožuje se i ropucha obecná. Dospělé ropuchy můžete
pozorovat už na přelomu března a dubna, kdy putují zejména do jezírek v Kinského zahradě a pod
restaurací Petřínské terasy. Některé z nich v tomto období bohužel končí svůj život pod koly
nepozorných cyklistů nebo automobilů. V dubnu pak v jezírkách desítky ropuch kladou vajíčka
v dlouhých řetízcích. Z nich se líhnou pulci, kteří se v červnu přeměňují v malé žabky opouštějící vodu.
Většinu života tedy ropuchy prožívají na suchu – ve vodě se zdržují jen jako pulci a v dospělosti pak
pouze v období rozmnožování. V lesnatých částech Petřína je možné potkat i beznohou ještěrku,
slepýše křehkého.
Především na jaře a začátkem léta kypí Petřín ptačím životem a zpěvem. Zjištěno zde bylo téměř 80
druhů ptáků, z nichž zhruba polovina i hnízdí. Díky zalesněnému vrcholu a svahům se zde můžeme
setkat i s ptáky vázanými na lesní prostředí. V Lobkovické zahradě pravidelně jeden z našich větších
druhů sov, puštík obecný. Jeho houkání můžeme slyšet celoročně, nejčastěji však od prosince do
dubna. Dalšími obyvateli stromového patra jsou šplhavci. Velice hojný je strakapoud velký a vzácněji
se vyskytuje i jeho menší příbuzný, strakapoud prostřední. Typickým a nejlépe pozorovatelným
šplhavcem, bez nadsázky ptačím symbolem Petřína, je žluna zelená. Na rozdíl od svých příbuzných se
často pohybuje i na zemi – poskakuje po trávnících, kde hledá mravence a larvy brouků. V zimě se
vzácně můžeme setkat i s naším nejmenším a největším šplhavcem. Strakapoud malý je jen velikosti
vrabce, naopak velký datel černý, zalétající sem zřejmě z Prokopského údolí, je největším evropským
šplhavcem velikosti kavky. Větším ptačím druhem, který osídlil Prahu včetně Petřína v průběhu
posledních 30 let je původně lesní druh, holub hřivnáč. Dnes běžně hnízdí po celém Petříně, stejně
jako jeho menší příbuzná, hrdlička zahradní. V letech úrody žaludů lze před podzimním odletem na
svazích Petřína pozorovat hejna až několika stovek hřivnáčů.
Bohaté je společenstvo drobných zpěvných ptáků. Celoročně se můžeme setkat s několika druhy
sýkor. Nejhojnějšími jsou sýkora koňadra a sýkora modřinka, vzácněji hnízdí i sýkora babka. Na
podzim a v zimě lze pozorovat i sýkoru uhelníčka. Hejnka sýkor často doplňují i mlynaříci
dlouhoocasí, šoupálci krátkoprstí i dlouhoprstí a brhlíci lesní. Na jaře se Petřín rozezní zpěvem naší
nejhojnější pěnice a jednoho z nejlepších ptačích zpěváků, pěnice černohlavé. Na jaře 2020 se po
mnoha letech v Kinského zahradě objevili i další vynikající zpěváci slavíci obecní. Ptačí orchestr

doplňují svým melodickým zpěvem kosi černí, drozdi zpěvní, melancholické červenky a budníčci
menší či hlasití střízlíci a pěnkavy obecné. V Lobkovické zahradě se můžeme setkat i se dvěma druhy
lejsků lovícími potravu většinou v korunách stromů, lejskem šedým a lejskem bělokrkým.
Po celý rok se vyskytuje několik druhů krkavcovitých ptáků. Nápadné jsou zejména kavky obecné,
které hnízdí v okolní zástavbě a sbírající potravu na travnatých plochách spolu s havrany polními
z blízké kolonie v Chotkových sadech. Za slunných dnů vynikne nádherné zbarvení, na první pohled
černobílé, straky obecné. Posledním běžným zástupcem této ptačí skupiny je sojka obecná
s blankytně modrými pírky v křídlech.
V jarních a letních dnech nad Petřínem loví potravu i další ptačí druhy hnízdící v budovách, jako je
rorýs obecný, vlaštovka obecná a jiřička obecná. Za potravou se zalétá i poštolka obecná, menší
druh sokolovitého dravce hnízdící např. na kostele Panny Marie Vítězné („U Jezulátka“). Trochu
smutné je zjištění, že z Petřína (a téměř z celého centra Prahy) v posledních 20 letech úplně vymizel
vrabec domácí, provázející člověka od nepaměti. Naopak ho v posledních letech nahradil příbuzný
vrabec polní, hnízdící v dutinách stromů a v budkách (např. v zahradě u Nemocnice pod Petřínem).
Pro mnoho čtenářů bude možná překvapením, že na Petříně se vyskytuje i mnoho volně žijících
druhů savců. Nejedná se přitom jen o menší druhy hlodavců, jako je myšice křovinná, hraboš polní,
myš domácí či všudypřítomný potkan, a hmyzožravců jako krtek obecný a bělozubka šedá. Při
nočních procházkách běžně narazíte na kunu skalní, zajíce polního a vzácně dokonce na lišku
obecnou. Stálými obyvateli Petřína jsou oba druhy našich ježků – ježek západní a ježek východní.
Běžné jsou i veverky obecné a na podzim 2020 byla v Seminářské zahradě pozorována i lasice
kolčava. Z netopýrů se nejhojněji vyskytují netopýr večerní a netopýr rezavý, který vyhledává úkryty
v dutinách starých stromů.
Bezkonkurenčně nejzajímavějším savcem a symbolem Petřína je plch velký. Tento hlodavec velikosti
menší veverky se zde vyskytuje v počtu několika desítek jedinců. Pro svou noční aktivitu a život
v korunách stromů není příliš známý. Navíc celých sedm měsíců v roce (říjen-duben) tráví spánkem.
Němci mu proto také říkají Siebenschlaefer („sedmispáč“). Spící plch spotřebovává pouze své tukové
zásoby a přes zimu nic nežere. Zimu přečkává schoulený do klubíčka a přikrytý dokola ocáskem,
většinou v noře v zemi. V létě po probuzení tráví den v hnízdě z listí v dutině stromu či v ptačí budce.
V červenci, v období námluv, samci honí samice ve větvích, pohvizdují na ně a agresivně bojují se
svými soky. Mláďata, kterých bývá 4-6, se rodí v průběhu srpna. Plši se dožívají až 9 let, což je mezi
drobnými savci neobvykle vysoký věk. Hojný výskyt plchů v centru velkoměsta je ojedinělý nejen u
nás, ale i v rámci celé střední Evropy. Na Petříně obývají především zalesněnou část v Lobkovické
zahradě a vrcholové části kolem Hladové zdi.
Život na Petříně je opravdu velice pestrý a druhové bohatství živočichů si nezadá ani s přírodními
lokalitami mimo Prahu. Je opravdu jen na nás, lidech, zda ho zachováme v současné podobě nejen
pro sebe, ale i pro další generace.

​

Autor: Mgr.Jaroslav Cepák Ph.D.